Jana z Arku

"Miláčku, horou jsi mi, v lese zapomenutým údolím,

ostrovy neznámými, potokem šumivým a dechem větru sladve mámivým."

Pohnutý osud jedné z nejznámějších a nejvýraznějších osobností v dějinách, který po staletí inspiruje básníky, malíře, hudebníky i dramatiky, je v inscenaci zpracován jako dvojí pohled na tuto výjimečnou ženu. V první rovině, v rovině výslechů, slyšíme, jak Jana statečně a osobitě odpovídá na záludné otázky soudu. Soudu, který už od první chvíle ví, že musí být odsouzena a upálena, bez ohledu na její skutečnou vinu či nevinu. V druhé rovině vidíme Janu o samotě v cele a máme možnost nahlédnout do jejího vnitřního světa. Pro tento účel byly zhudebněny verše jednoho z největších španělských básníků, svatého Jana od Kříže. Výsledkem je působivé neotřelé představení, pohybující se na pomezí dramatu a oratoria.