Kristýna Nebeská, Maxim Bitto, Vojtěch Nebeský

MEMENTO MORI

Pamatuj na smrt, abys nezapomněl žít.

Site specific inscenace vytvořená divadelním spolkem JEDL přímo pro prostory sedlecké katedrály.

V místě, kde sedm set let starý dotek kameníka na pískovci ještě nevychladl, dochází k setkání nepravděpodobné dvojice - opilého kostelníka v depresi a nadšené medievalistky.

Oba hledají odpovědi - ona touží poznat minulost a on chce vědět, jak se vyrovnat se smrtí. Katedrála jim na jejich tázání odpovídá. Ocitají se uprostřed dávného Svátku bláznů, kdy se vysoké mísí s nízkým, žebrák se stane králem a blázen káže na kazatelně. Prastaré texty, tance mrtvých a groteskní kázání zjevují, jak se lidé kdysi smáli tváří v tvář konečnosti. Dvojice zjišťuje, že Memento mori upomíná k důležitější výzvě - Memento vitae! Pamatuj na smrt, abys nezapomněl žít.

Představení bohužel není bezbariérové a není vhodné pro osoby s omezenou schopností pohybu.

Představení trvá 1 h a 30 min                       

TVŮRČÍ TÝM:

AUTOŘI: Kristýna Nebeská a Maxim Bitto
TEXTY PÍSNÍ: Vojtěch Nebeský
REŽIE: Jan Nebeský
DRAMATURGIE: Lucie Trmíková
PRODUKCE: Jakub Brunclík
ÚČINKUJÍ: Lucie Trmíková, Miloslav König, Kristýna Kosíková

NEJBLIŽŠÍ UVEDENÍ

“Buď – anebo?

Převažujícím tvůrčím prvkem se v Mementu mori stávají dichotomie prostupující všemi rovinami. Střetává se tu vysoké a nízké, vědecké a lidové, kulturní a nekulturní, sakrální a světské, textu vévodí protiklady jako božské a přízemní, duchovní a tělesné, mužské a ženské, směšné a vážné, radostné a útrpné – a přirozeně také život a smrt. (…)

Důmyslně sepsané a nápaditě seskupené textové variace na život a smrt jsou samozřejmě podstatné, klíčový je tu však prožitek, divadlo jako spoluprožívání a zakoušení přítomného okamžiku, tedy živosti v nejčistší podobě. Tomu napomáhá i precizně vystavěné kontrastní herectví: Trmíková boří imaginární čtvrtou stěnu přirozenou kontaktností v rámci své přednáškové polohy, König odzbrojuje uvěřitelnou lidovostí i drobnými etudami, vše se navíc odehrává v malém prostoru, tedy tzv. na dotek.”





FOTO: Michal Bílek